neděle 6. listopadu 2016

Území vlády Karla IV.

Karel IV.

Území, na nichž panoval

O Otci vlasti

Karel IV. (křestním jménem Václav) byl synem hraběte lucemburského, krále českého a dočasně i polského, markraběte moravského Jana Lucemburského a jeho druhé ženy Elišky Přemyslovny, dcery Václava II. a nástupkyně českého trůnu.
Jeho dědečkem z otcovy strany byl Jindřich VII., který byl zvolen do funkce císaře Svaté říše římské.
Na vychovanou byl mladý Václav poslán ke svému strýci, francouzskému králi Karlu IV. Sličnému. Zde byl v sedmi letech biřmován. Tehdejším obyčejem bylo přijmout jméno svého kmotra, jímž byl právě jeho strýc Karel.
Po sedmi letech se Václav Karel vrátil do Čech a přivezl si sebou i svoji první manželku. Musel také začít hospodařit lépe než jeho otec a zároveň napravovat to, co se otci nepovedlo.
Po dobu celé své vlády zastával mnoho funkcí po Evropě. Některé zdědil po rodičích, jiné získal svoji diplomatickou vládou, ale i darem. Sám také svá panství svěřoval do péče svým příbuzným, kteří je získávali například jako léno.
Karel se postupně stal markrabětem moravským, králem burgunským, držitelem a později pak i králem na panstvích v Itálii, hrabětem lucemburským, králem římsko-německým, císařem Svaté říše římské a samozřejmě v neposlední řadě i králem českým.
Před svoji smrtí rozdělil ve své závěti panství především mezi své dva syny Václava a Zikmunda.
Již na svém pohřbu byl nazván zaslouženě Otcem vlasti, což je odměnou za vše, jenž pro Čechy vybudoval a vysloužil.

Události v čase

  • 1331 otcem jmenován místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
  • 1334 vydána první Karlova listina jako moravského markraběte
  • 1341 na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu
  • 1346 zvolen římským králem v Rhens (malé město na území dnešního Německa)
  •  26. 11. 1346 korunován na římského krále v Bonnu jako Karel IV. 
  • 2. 9. 1347 korunovace v Praze na českého krále
  • 1349 udělil Moravu jako léno České koruny bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
  • 1353 korunován „železnou“ lombardskou královskou korunou v Miláně
  • 1355 císařská korunovace Karla v Římě
  • 1355 odvolán zemský zákoník – tzv. Maiestas Carolina
  • 1356 vydána Zlatá bula Karla IV.
  • 1365 korunován v Arles na Arelatského (Burgundského) krále
  • 1373 udělil Braniborsko v léno svým synům Václavovi, Zikmundovi a Janovi (Zhořeleckému)
  • 1378 v pohřební řeči císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti (s odvoláním na tradiční titul římských senátorů)





Prameny:


Použité obrázky: